Komárku, komentuj mé zdání!
Volá mi dnes novinář.
Předesílám, že ne z nějakého místního plátku, ba ani z celostátního bulváru. Je zaměstnancem ceněných seriózních novin. Samozřejmě jsem si rozhovor s ním nenahrával, moje krátkodobá paměť, na rozdíl od dlouhodobé však zatím není pošramocena devastujícím vlivem politiky.
On: Udělali jsme si takovou analýzu a na kandidátkách Ano je dvacet lidí přímo nebo nepřímo spjatých s Agrofertem a méně nezávislých osobností. Můžete to komentovat?
Já: A jak jste došli k tomu, že je Agroferťáků víc, než v roce 2013?
On: Zdá se nám to.
Já: Proč si neuděláte analýzu, jak to bylo ve volbách v roce 2013? Pak to můžeme srovnat a já to rád okomentuju.
On: Ale můžete aspoň říct, jaký z toho máte pocit.
Já: Přeci nemůžu mít pocit z vašeho zdání.
On: Takže k tomu nechcete nic říct?
Já: Moc rád, až mi předložíte fakta a ne Vaše zdání.
On: A mohl byste aspoň říci, zda nemáte pocit, že takzvaní Agroferťáci jsou nějak protežováni?
Já: Zjistěte si, v jakých jsou funkcích, a udělejte si názor sám.
On: Ale přeci jenom byste to mohl nějak okomentovat.
Já: Můžu komentovat jen fakta, ne zdání a pocity. Novinařina je o faktech a komentářích, ne o zdáních a pocitech.
Nuže, zítra si asi přečtete v jednom seriózním deníku s přídechem jemné či otevřené ironie, že jsem na otázky tohoto žurnalistického Dařbujána odmítl odpovědět. A Vy, milí čtenáři Komárkových novin vidíte, jací chytrolíni píšou do těch oficiálních…
