Poslanec divoký...

Další dávka pravidelného blití.

Poslanec divoký je nepochybně předchůdcem poslance domácího, i když ne vždy to musí platit.

Výzkumy týkající se poslance zdivočelého viz níže. První výskyt poslance divokého je zaznamenán v době kolem roku 600 před Kristem, jde tedy o druh poměrně mladý. Původně žil pouze na území dnešního Řecka, později expandoval do celého Středomoří a nejvíce se rozšířil v Itálii na místě dnešního Říma.

Tento poslanec divoký terorizoval natolik, že se místní obyvatelé několikrát pokusili o jeho vymístění či o domestikaci. S jistou nadsázkou lze říci, že na území Říma probíhala válka dvou druhů, poslanců a lidí, o dominanci v přírodě.

Lidského hrdinu Gaia Julia Caesara se sice ještě podařilo poslancům divokým rozsápat, ale jeho adoptivní syn Octavianus Augustus uspěl s pokusem o jejich domestikaci. Té muselo předcházet nemilosrdné odlovení nejagresivnějších jedinců.

Přes několik pokusů stáda o útěk se domestikace zdařila a až do pádu římské říše byli poslanci prakticky neškodní, podobně jako dnes ruští. Po několikerém vyplenění Říma se zdálo, že ekologické podmínky se natolik změnily, že se jim druh nedokázal přizpůsobit a dočista vyhynul.

Největší odborník na rané období výskytu tohoto druhu Hakon Billmann říká: „Nevyhynul, jenom se zapouzdřil na celých pět set let. Pak se objevil na nejméně pravděpodobném místě, na divokém Islandu. To ukazuje extrémní adaptabilitu tohoto nebezpečného druhu.“

Přizpůsobivost se projevila v jiném aspektu. Tvorovy geny vstřebaly hořkou zkušenost ze Středomoří a on se dokázal přizpůsobit soužití s člověkem. Na Islandu byl od něho takřka nerozpoznatelný, vyvaroval se jakéhokoli nepřátelského jednání, a tak si ho Islanďané oblíbili. Určité toleranci se tam těšil až do doby velké hospodářské krize v roce 2008, kdy Islanďany stáhl ke dnu. I dnes je však soužití poslance divokého a druhu homo sapiens na Islandu méně problematické než kdekoli jinde.

Tato forma byla ovšem jen přípravou k transformaci na nejagresivnější stadium, které dodnes sužuje celé západní lidstvo. Islandský poslanec se na konci středověku vynořil v Anglii, kde zakrátko dokázal lidi zatlačit do defenzivy a zaujmout místo na samém vrcholu potravního řetězce. Lidi utlačoval jako parazitická rostlina, nevybíravě jim diktoval své zákony. Jako by věděl, co je dobré pro lidstvo. Situace se obrátila. Zatímco za starého Říma dokázali králové odlovit nejneovladatelnější kusy, v Anglii divocí poslanci usmrtili krále.

Lidstvu bude trvat několik staletí, než nastolí aspoň rovnováhu v boji s tímto rozpínavým druhem.

Zatím je však poslanec divoký na vzestupu.

Nezastaví ho ani moře ani oceán.

Z Británie se bleskurychle rozšiřuje do Francie, kde způsobí všeobecný rozvrat a jen díky Napoleonovi je nakonec poražen. Jeho zárodky a spory však překonávají i tisíce kilometrů, aby se uchytily v Americe. Divoký poslanec americký nenašel svého Napoleona a rozšířil se po celém novém kontinentě. Dodnes je nejnebezpečnější zeměpisnou rasou.

Americká vědkyně Surta Hizballáhová výstižně poznamenává: „Nebýt neustálého boje zdejších obyvatel s přemnoženými poslanci, mohla být naše země vůdčí silou v celém světě.“

Oskar

Tečka

Komárek k Vašim službám

Z mého kulturního života

Vydavatel: Martin Komárek
Šéfredaktor: Martin Komárek
Vedoucí zpravodajství: Martin Komárek
Redaktor: Martin Komárek
Redakční poslíček: Martin Komárek

Kontakt: martin@komarkovynoviny.cz

PhDr. Martin Komárek
Mošnova 376/2, 150 00 Praha 5
IČ: 06309259

Informace o zpracování osobních údajů

KOMÁRKOVY SMÍCHOVSKÉ NOVINY