Taky jsem zvedal končetinu...

Jsem trošku jako ten nějakej Soukup z Barrandova. Taky nechutně ve svejch médiích propaguju sebe.

Tady je další ukázka z knihy Nebezpečné stádo, která právě vyšla.

Rituál zvedání končetin

Nyní se dostáváme k jednomu z nejpopulárnějších a nejdráždivějších tajemství ze života poslance evropského či českého. Rituál zvedání končetin se dočkal desítek filmových zpracování, film režiséra Popokašviliho Zvedání byl dokonce nominován na Oskara za nejlepší ruskojazyčný film. Vyhrál sice film Vladimir Vladimirovič, ale film Zvedání získal Cenu jednoho diváka.

Zvedání končetin figurovalo v nejedné z pornografií, na druhou stranu posloužilo i jako námět meditací pro teosofické mudrce. Podle řady laiků je zvedání končetin takřka intelektuální činnost a poslanec se jí přibližuje člověku a ne-li člověku, tak aspoň delfínu, byť zdaleka není tak roztomilý.

Tento rituál, který poslanci evropskému získal popularitu podobně jako surikatě panáčkování či pandě ožírání bambusu, však může být klíčem k poznání tohoto jinak zcela tajemného tvora. A jak dále ukáže náš rozbor, je to cesta úplně slepá, jako drtivá většina nadějných cest, které nám exaktní věda skýtá.

Podle del Borda je to však něco, co nám umožní poslance pochopit: „Známe rituální námluvní tance jespáků, drtivé souboje hrochů i požírání samců kudlanky nábožné jejich náruživou samicí, žádný rituál ve zvířecí říši není ale tak působivý a tak podobný lidskému jednání jako rituál zvedání končetin.“ Del Bordo popisuje zvedání končetin takřka extaticky, podle něj jde o stejně úžasný zážitek jako tah statisícového stáda pakoňů, a to i přes to, že poslanců je mnohem méně než pakoňů.

Zatímco tah pakoňů je poměrně snadno vysvětlitelný směřováním za potravou či prcháním před lvy, zvedání končetin, jakkoli impozantní, nenašlo ještě uspokojivé vysvětlení. Jde o pouhý instinkt či o náznak vědomého jednání? Nebo je to jakási třetí forma inteligence? Anebo jakýsi protest poslanců proti jejich osudu, který jim přisoudil opovržení všech ostatních tvorů?

Doktor Čechák je hotov rychle: „Viděli jste někdy mouchu, kterak si mne přední nožky? Mohli byste usoudit, že se myje, ba že se modlí. Ve skutečnosti jde o primitivní instinktivní pohyb tvora, jehož ganglie nejsou schopny jediného záblesku vědomí. Podobně je to s poslaneckým zvedáním končetin.“

V tomto je ovšem Čechák poměrně osamocen, jakkoli je jeho teorie mezi laiky nesmírně populární. Docentka Máchová má však poměrně přesvědčivé argumenty k jejímu vyvrácení: „Zatímco mouchy si takříkajíc „myjí“ pracky individuálně, zvedání končetin u poslanců je vysoce organizovaná činnost. Účastní se jí všichni hřadující tvorové a podle toho, jak někteří se supěním dobíhají na hřadoviště, aby rituál nezmeškali, je zjevné, jak důležitý je rituál pro sociální život poslance.“

Tuto teorii podporuje většina vědců, jejich hypotézy o tom, co rituál zvedání končetin ve skutečnosti znamená, se však prudce rozcházejí.

Použitá literatura

Eustach del Bordo: Teorio exclusiva del parlamento. Torrero, Madrid 1989.

RNDr. Zbyněk Čechák: Poslanec jakožto tvor nemyslící. Hlad, Ostrovačice 2011.

Doc. Petra Máchová: Sexuální rituály v životě poslanců. Neřest, Český Krumlov 2012.

Oskar

Tečka

Nebulvár

Z mého kulturního života

Vydavatel: Martin Komárek
Šéfredaktor: Martin Komárek
Vedoucí zpravodajství: Martin Komárek
Redaktor: Martin Komárek
Redakční poslíček: Martin Komárek

Kontakt: martin@komarkovynoviny.cz

KOMÁRKOVY SMÍCHOVSKÉ NOVINY