Normalizační Chalupáři jakožto letní jízda nenormální televize

Česká televize začíná svou letní jízdu. Jak? Ano, modří už vědí. Trhákem léta je opět normalizační seriál Chalupáři. 

Laskavý čtenář si teď myslí, že chci kritizovat televizi nebo jejího generálního ředitele, který má za ni dle špatného zákona (který se mi ostatně za čtyři toky nepodařilo změnit) absolutní odpovědnost.

Chci se naopak zcela neagresivně zamyslet nad fenoménem Chalupářů jako takových. Jak je možné, že je diváci přijímají, ba chtějí dvacet osm let po revoluci? Jak je možné, že Česká televize nemá prakticky nic jiného, čím by zaujala v okurkové sezóně než normalizační filmy?

Odpověď na první otázku není jednoduchá. Ideový záměr Chalupářů je jasný: nenásilnou humornou formou vykreslit ideu socialistického venkova a lidsky teple pochválit moudré vedení komunistické strany. Autoři a herci plní záměr s důkladností takřka goebbelsovskou.

Zároveň je to ale dobře zahrané, milé, občas vtipné, blízké normálnímu životu, který ať chceme či nechceme, si byl podobný za Karla IV., tatíčka Masaryka, za normalizace i za bujícího kapitalismu. Nemyslím, že Chalupáře sledují jen voliči Marty Semelové. S odstupem času je ideová masáž takřka neškodná, zůstává selanka, která vám sice původně chtěla mozek vymýt, ale u které si ho teď můžete vyčistit. Trochu cinknuté, ale pořád dobře odvedené řemeslo.

Odpověď na druhou otázku je jednodušší, leč kormutlivější.

Naše veřejnoprávní televize nevytvořila nic, co by se po řemeslné úrovni mohlo Chalupářům, jakožto letní jízda, rovnat. Mnohem horší, byť jakž takž použitelný Ranč u zelené sedmy z počátků kapitalismu také omílá pořád, tentokrát na dětském programu.

A druhý důvod? Televize nehospodaří s penězi dobře, a tak jí na léto nezbývá, než opakovat reprízy repríz. Hospodaření není nijak kontrolováno, a pokud není hospodaření nijak kontrolováno, není dobré a to je to nejmírnější slovo, které mohu použít. Navíc jsou nemalé peníze vyplácány na temné detektivky, v nichž se nevyzná ani autor a na trapné komedie, jimž se nesměje ani režisér.

Ano, bojím se, že pokud budu, dá-li Pán, za nějakých třicet let umírat doma v posteli poměrně šťastně, neboť medicína utlumí každou bolest a navodí mi stav lehké euforie, budu u toho čumět na normalizační Chalupáře, které mi nabídne nenormální veřejnoprávní televize. 

FOTO: Autor

 

Stalo se

Vtipolitika

Objev

Vydavatel: Martin Komárek
Šéfredaktor: Martin Komárek
Vedoucí zpravodajství: Martin Komárek
Redaktor: Martin Komárek
Redakční poslíček: Martin Komárek

Kontakt: martin@komarkovynoviny.cz

KOMÁRKOVY SMÍCHOVSKÉ NOVINY